Migréna je závažné neurologické onemocnění, které má velký dopad na kvalitu života. Nejenže je bolestivé, ale také okrádá člověka o cenné okamžiky s rodinou, o zážitky s přáteli, o seberealizaci v pracovním životě. Proto je důležité tomuto zdravotnímu problému porozumět a řešit jej s lékaři a specialisty. Tento článek může být vaším průvodcem. Najdete v něm základní informace, které vám pomohou pochopit, co se při migréně děje, s kým o ní mluvit a jakými cestami se vydat za řešením vašeho problému. Neztrácejte naději. Migréna je velmi nepříjemná nemoc, ale je léčitelná a dá se zvládat. Nenechte ji, aby převzala kontrolu nad vaším životem.

Kéž by to byla jen bolest hlavy, říká si ten, kdo trpí migrénou. Zatahuje závěsy, uléhá do postele a doufá, že záchvat rychle odezní. Hodiny utíkají, bolest nepřestává a pulzuje v jedné půlce hlavy. Každý zvuk je jako říznutí nožem, dostavuje se pocit na zvracení. Okolní svět zmizel. Nedokáže myslet na nic než na bolest. Po třech dnech konečně přichází úleva. Otevírá dveře ložnice a vrávorá ven, připadá si o deset let starší. Ještě minimálně jeden den, než se dá úplně do pořádku, ale naštěstí je to protentokrát pryč. Kdy ale přijde další záchvat? Jak dlouho bude trvat, než migréna znovu udeří?

Co je migréna a jak se projevuje

Migréna není jen bolest hlavy. Je spojena s dalšími doprovodnými příznaky, jako je přecitlivělost na světlo a hluk, žaludeční nevolnost nebo zvracení. Bolest má tepající nebo pulzující charakter a může postihnout polovinu hlavy nebo se objeví v celé hlavě. Je natolik silná, že nemocný není schopen zvládat aktivity běžného dne. "Obyčejnou" bolest hlavy zmírní třeba pohyb na čerstvém vzduchu, odpočinek nebo dostatečný příjem tekutin. Při záchvatu migrény může každý pohyb znamenat zhoršení. Pomáhá jen naprostý klid a minimalizace jakýchkoliv podnětů z okolí. 

Migréna je závažné neurologické onemocnění, u kterého neznáme přesnou příčinu. Postihuje asi 10 % populace a nejčastěji se vyskytuje během nejproduktivnějšího věku, tedy mezi 25. a 60. rokem života. V dospělosti častěji postihuje ženy než muže. 

Oproti běžné bolesti hlavy se migréna projevuje souborem specifických příznaků, které se mohou objevit v různé míře – v závislosti na závažnosti záchvatu migrény. U každého má takový záchvat jiný průběh a některé příznaky se nemusí dostavit vůbec. Stejně tak jednotlivé epizody mohou mít různou intenzitu a může je doprovázet jiný soubor příznaků než při předchozím záchvatu.

Nejběžnější příznaky migrény:

• pulzující bolest, kterou zpravidla pociťujete jen v jedné části hlavy
• přecitlivělost na světlo, zvuky nebo zápachy a vůně
• nevolnost nebo zvracení 
• poruchy vidění
• aura (mihotání a záblesky v zorném poli, prázdná místa v zorném poli, mravenčení v rukou aj.)

Mezi další doprovodné příznaky mohou patřit: únava a letargie, závratě (vertigo), podrážděnost, ztuhlost krku a šíje, poruchy koncentrace, bolesti břicha, průjem, pocení, návaly horka/zimy, poruchy rovnováhy, mžitky před očima, neostré nebo dvojité vidění, poruchy citlivosti - snížení citlivosti končetin, mravenčení na jedné polovině těla, poruchy motoriky - jednostranné částečné nebo úplné ochrnutí motoriky těla, poruchy řeči - potíže s vyslovováním, hučení v uších (tinnitus), nekoordinované pohyby těla při chůzi, poruchy vědomí.

Aura

Aura je jedním z charakteristických fenoménů doprovázejících migrénu. Zažije ji asi 30 % pacientů a přichází před samotným nástupem záchvatu. Příznaky se rozvíjí postupně, během 5–20 minut. Jedná se o specifický smyslový vjem, který může mít: 

Tato fáze by nikdy neměla trvat více než 60 minut. I když aura patří k předzvěstem ataky migrény, následovat může jen mírná bolest hlavy. 

Odkud se migréna bere

Přesný mechanismus vzniku migrény není známý, ač první zmínky o tomto onemocnění máme už z roku 3 000 před naším letopočtem. Odborníci předpokládají, že migréna má genetický podklad, postižený má jakousi vrozenou dispozici pro zvýšenou citlivost center v oblasti mozkového kmene, která mohou reagovat přecitlivěle na změny ve vnitřním nebo vnějším prostředí. Například změna počasí nebo stres mohou vyvolat aktivaci těchto center, následně podráždění nervových zakončení trojklanného nervu a uvolnění specifických látek, mediátorů, které způsobí rozšíření drobných cévek a změnu jejich propustnosti s rozvojem specifického typu zánětu v jejich okolí. 

Migréna není zcela vyléčitelná, ale díky moderním poznatkům se dá již poměrně dobře léčit. Neztrácejte proto naději. Lékař vám může doporučit způsoby, jak ji zvládat. Medicína postupuje díky intenzivnímu výzkumu vpřed a nové poznatky vedou k vývoji nových léčebných metod. Konzultujte proto se svým lékařem, jak migrénu řešit. 

Koho migréna postihuje

Migréna může postihnout kohokoliv, nevyhýbá se ani malým dětem. V raném věku častěji postihuje chlapce, v dospělosti jsou k ní náchylnější ženy. Má se za to, že souvisí také s kolísající hladinou hormonů. První epizody se často objevují s příchodem puberty. U žen pak může migréna přicházet společně s menstruací, v těhotenství se problémy zpravidla zmírňují. Nejčastěji migréna postihuje věkovou kategorii v rozmezí 25–60 let.

Jak probíhají záchvaty migrény, tzv. "migrenózní dny"

První ataky migrény se zpravidla objevují s nástupem dospělosti. Je důležité porozumět tomu, co se s vámi při záchvatu děje, abyste to dokázali vysvětlit svému okolí a správně popsat lékaři. Pochopení průběhu záchvatu vám také může pomoci zvládat obavy z jeho nástupu. Zhruba třetina lidí potýkajících se s migrénou už většinou předem pozná, že se záchvat blíží. Několik hodin dopředu cítí, že s nimi není něco v pořádku. Samotná ataka může trvat několik hodin, ale klidně i několik dní. Ještě následující den po záchvatu člověk pociťuje dozvuky.

PRŮBĚH ZÁCHVATU MIGRÉNY

1. První náznaky záchvatu (tzv. prodrom) - délka fáze: 24 hodin

• podrážděnost, únava, větší chuť k jídlu, zívání, ztuhlý krk, přecitlivělost na světlo, žiznivost 

2. Aura - déllka fáze: max. 1 hodina

• záblesky, mihotání, slepé skvrny v zorném poli, mravenčení v rukou, poruchy řeči
• výskyt zhruba u 30 % pacientů

3. Záchvat/ataka - délka fáze: 4-72 hodin 

• jednotranná pulzující bolest hlavy
• zpravidla nevolnost a zvýšená citlivost na světlo a zvuky

4. Odeznění (tzv. postdrom) - délka fáze: 24 hodin a déle

• únava, poruchy smyslového vnímání

Záchvat migrény může někdy přijít náhle a zcela neočekávaně. Lidé potýkající se s těžkou migrénou popisují momenty, kdy je nástupující záchvat v podobě nevolnosti, zvracení nebo poruchy zraku zastihne při běžných aktivitách mimo domov. Například při cestování hromadnou dopravou nebo v práci. V tu chvíli je zásadní dostat se domů do klidu, ticha a tmy a izolovat se od vlivů, které mohou záchvat zhoršit. I na takové neočekávané momenty se můžete připravit.

Tipy, jak zvládnout neočekávaný nástup příznaků

• Seznamte někoho v blízkém okolí se svým problémem. Vysvětlete mu, co se s vámi při záchvatu děje a požádejte ho, zda se na něj v případě neočekávaného nástupu příznaků můžete obrátit o pomoc (např. aby vás odvezl nebo doprovodil domů).

• Nastavte si na telefonu rychlé vytáčení s číslem obeznámené osoby.

• Noste s sebou lék, o kterém víte, že vám zabírá.

• Noste s sebou pomůcky, které vám mohou pomoci zmírnit vlivy okolí (např. špunty do uší, které izolují zvuky) do doby, než se dostanete domů.

Spouštěče 

Epizodická vs. chronická migréna

Diagnostika a léčba migrény

S migrénou se v České republice potýká každý 10. člověk. Více než 40 % osob však nemá tuto diagnózu potvrzenou lékařem. Lidé o tomto problému se svým lékařem často vůbec nemluví. Řeší jej sami, za pomoci volně prodejných léků proti bolesti. V dlouhodobé perspektivě to může znamenat problém. Pokud bolesti hlavy řešíte tímto způsobem opakovaně po dobu několika let, tyto léky nemusí účinkovat tak spolehlivě jako dříve. Snadno se tak může stát, že musíte i 3–4x zvýšit dávku, než pocítíte úlevu. To znamená velkou zátěž pro váš metabolismus a nadužívání léků navíc může opět vést k dalším bolestem hlavy. Promluvte si proto o migréně se svým lékařem, který vám může pomoci najít vhodnější způsoby, jak ji zvládat.

Na koho se obrátit

V první řadě sdělte své obtíže obvodnímu lékaři. Ten vyhodnotí jejich závažnost a léčebné možnosti. Případně vám může dát doporučení na vyšetření u specialisty – neurologa. Při rozhovoru s lékařem je důležité předat mu co nejpřesnější informace. Nezapomeňte zmínit i to, jaký má migréna dopad na kvalitu vašeho života.

Připravte se na rozhovor s lékařem a sepište si v bodech odpovědi na následující otázky:

• Potýká se někdo ve vaší rodině s migrénou?
• Kolik záchvatů migrény máte v průběhu měsíce?
• Kolik hodin před příchodem záchvatu pociťujete první příznaky?
• Jak dlouho zpravidla záchvat trvá?
• Kolik hodin po záchvatu trvá, než se zase cítíte v pořádku?
• Kolik dní v měsíci musíte kvůli atakám užít nějaké léky? A jaké?
• Jak migréna ovlivňuje váš pracovní život? Musíte si brát v průběhu ataky volno?
• Jak se během záchvatu migrény cítíte?

Na základě těchto informací lékař vyhodnotí závažnost vašich bolestí hlavy/migrény. Může doporučit i další vyšetření k získání kompletních dat a vyloučení jiných neurologických příčin. Mezi využívané diagnostické postupy se řadí magnetická rezonance, počítačová tomografie (CT) nebo ultrazvukové vyšetření průtoku krve.

Možnosti léčby

Pro zvolení vhodné léčby je důležité rozlišit, zda trpíte epizodickou (max. 14 migrenózních dní v měsíci), nebo chronickou migrénou (více než 15 migrenózních dní v měsíci). K dispozici jsou dva základní typy léčby.

AKUTNÍ LÉČBA

Pomáhá k okamžitému zmírnění příznaků migrény. Mezi tyto prostředky se řadí jednoduchá analgetika, jako jsou léky obsahující účinnou látku ibuprofen nebo kyselinu acetylsalicylovou. Pacientům, jimž jednoduchá analgetika nezabírají, jsou nasazovány tzv. triptany. Slouží ke zmírnění středně těžkých až těžkých migrenózních stavů. U prostředků akutní léčby je známo, že jejich časté a hojné užívání může vést k bolestem hlavy z nadužívání léků. V současné době jsou k dispozici i tzv. gepanty.

PREVENTIVNÍ LÉČBA (PROFYLAXE)

Jejím cílem je snížit frekvenci záchvatů migrény, jejich intenzitu a dobu trvání. Patří sem jednak úpravy denního režimu a aktivní vyhýbání se možným spouštěčům, jednak užívání specifických léčivých přípravků. K této léčbě se přistupuje v případě těžké chronické migrény a pokud onemocnění významně zasahuje do kvality života. Měla by pomoci řešit tyto problémy a zároveň snížit potřebu akutní léčby. V současné době se v této kategorii léčiv objevuje také tzv. biologická léčba, která je přesně cílená na zdroj problému. Blokuje receptory bolesti, čímž pomáhá snížit počet migrenózních dnů.

DALŠÍ ALTERNATIVY

K úlevě při atakách migrény se úspěšně využívají i jiné metody, například biofeedback, psychoterapie (v případě, že spouštěčem jsou psychické faktory), hormonální jógová terapie, dechová cvičení nebo autogenní trénink.

ˇŽivot s migrénou 

Proležet několi dní s úpornými bolestmi hlavy není jediné, co musí lidé potýkající se s migrénou zvládnout. Kromě bolesti se vyrovnávají s celou řadou dalších dopadů, které má migréna na jejich rodinný, pracovní a společenský život. Rodič s těžkou migrénou má při záchvatu problém postarat se o děti a musí se v takových chvílích spolehnout na velkou podporu a pochopení partnera. Navíc přichází o cenné okamžiky v životě svých dětí. Důležité je, aby váš partner a vaše okolí přesně pochopili, co se s vámi děje. Nebojte se proto otevřeně si s nimi promluvit a vysvětlit jim, co prožíváte.

Migréna a práce

V pracovním životě může těžká migréna vést ke snížené produktivitě (hlavně ve dnech po záchvatu migrény) a nutnosti řešit migrenózní dny pomocí dovolené nebo sick days. Absence v případě častých a silných záchvatů migrény může vyústit v obavy ze ztráty zaměstnání. Mnoho osob potýkajících se s migrénou o svých problémech s nadřízeným ani s kolegy nemluví. Bojí se, že by byli znevýhodněni v kariérním postupu a vnímáni jako slabí. Diagnostikovaná migréna je ale závažné neurologické onemocnění, o kterém byste si měli se svým zaměstnavatelem promluvit. Pomozte mu pochopit, co takové onemocnění obnáší a jaký na vás má dopad. Je možné, že najdete cestu, jak si vzájemně vyjít vstříc.

Jak migrénu zvládat

Drobnými úpravami v každodenním režimu můžete přispět k předcházení atak migrény a jejich lepšímu zvládání. Mezi jednoduchá opatření patří:

Vaše záznamy

Níže naleznete odkaz na stažení materiálu, který vám umožní sledovat vývoj vašich bolestí hlavy v průběhu měsíce. Deník bolestí hlavy (nazývaný také migrenózní deník) může sloužit jako užitečný podklad pro rozhovor s lékařem. Využít můžete i speciální mobilní aplikaci pro správu migrény.

Neztrácejte naději a nenechte migrénu, aby ovládla váš život. Ač se jedná o závažný zdravotní problém, ve spolupráci s lékařem a vaší pacientskou organizací můžete najít způsob, jak jej zvládat. Existují různé možnosti léčby a podpory. Nebojte se o svém problému mluvit.

Zdroj: Novartis, omigrene.cz, medicspark.cz, Migréna Kompas