Preventivní léčba migrény

Preventivní (někdy též nazývaná profylaktická) léčba migrény se zaměřuje na snížení frekvence, závažnosti nebo intenzity záchvatů u osob se čtyřmi a více záchvaty migrény za měsíc. Preventivní léky mohou také pomoci, aby byla akutní léčba efektivnější. 

I přesto, že je léčba akutních záchvatů nezbytnou součástí života osob potýkajících se s migrénou, může vést k bolesti hlavy z nadměrného užívání léků, pokud se léky užívají příliš často.

K prevenci záchvatů migrény se užívají různé léky (známé také jako profylaktika), a to zpravidla každý den. Většina aktuálně dostupných léků je primárně určena pro léčbu jiných onemocnění, například vysokého krevního tlaku, deprese, problémů se spánkem a dalších. Pokud se tedy kromě migrény potýkáte i s dalšími zdravotními problémy, může pro vás být profylaktická léčba velmi prospěšná. Všechny aktuálně používané preventivní léky byly klinicky testovány a jsou pro preventivní léčbu migrény prokazatelně účinné. Dávky určené pro prevenci záchvatů migrény jsou ve srovnání s léčbou stavu, k němuž byl lék původně určen, obvykle velmi nízké.  

K tomu, abyste zjistili, co je konkrétně pro vás nejlepší, je často zapotřebí vyzkoušet několik různých léků, a také zvážit všechny další zdravotní potíže. Ačkoliv se to může zdát velmi frustrující, mějte na paměti, že ne všichni lidé s migrénou jsou stejní. Co funguje na jednoho, nemusí fungovat na druhého, a opačně. Může trvat 2-3 měsíce, než zaznamenáte snížení frekvence nebo závažnosti záchvatů. Možná budete potřebovat léčbu po dobu 6-12 měsíců nebo déle. Rozhodně je ale důležité zůstat optimistický, sledovat své záchvaty a nežádoucí účinky a dodržovat předepsanou léčbu.

Nejčastěji užívané léky na prevenci migrény

ANTIEPILEPTIKA

Antikonvulziva nebo také antiepileptika jsou léky, které pomáhají léčit epileptické záchvaty a předcházet jim zpomalením nervových signálů v mozku, u těchto léků se však také prokázal pozitivní vliv na migrenózní stavy. Jako nežádoucí účinek užívání antiepileptik se může projevit brnění či mravenčení kůže, závratě, únava, ospalost, deprese, nevolnost a snížení/zvýšení tělesné hmotnosti (v závislosti na typu podaného léku). U některých osob může dojít k výskytu kognitivních poruch jako je porucha soustředění a potíže s hledáním vhodných slov.

V ČR jsou pro profylaxi migrény registrovány pouze topiramát a valproát.

ANTIDEPRESIVA

I tento druh léků může některým osobám výrazně snížit frekvenci nebo intenzitu záchvatů migrény. Užívání antidepresiv může významně pomoci osobám s přidruženými obtížemi jako je deprese, úzkost a poruchy spánku. Z nežádoucích účinků můžeme pozorovat únavu a ospalost, sucho v ústech, zácpu, bušení srdce, rozmazané vidění, přibývání na váze a sexuální poruchy.

V ČR se pro prevenci migrény používají tzv. tricyklická antidepresiva, nejčastěji pak amitriptylin.

BETABLOKÁTORY 

Betablokátory jsou léky určené na snížení krevního tlaku a srdeční frekvence a jsou nejčastěji předepisovanými léky pro profylaxi migrény. Nežádoucími účinky betablokátorů jsou zejména snížení krevního tlaku a srdeční frekvence, prekolapsové stavy, únava, deprese a sexuální dysfunkce.

Nejčastěji předepisovaným betablokátorem pro prevenci migrény je metoprolol.

BLOKÁTORY VÁPNÍKOVÝCH KANÁLŮ

Lze je kombinovat s antidepresivy a hodí se zejména u osob s nízkým krevním tlakem a s kontraindikací na betablokátory. Mezi nežádoucí účinky patří snížení krevního tlaku, zácpa a zadržování tekutin.

Z této skupiny léků se můžete setkat s verapamilem nebo cinarizinem.

BOTULOTOXIN TYPU A

Tento typ léčby se používá u chronické migrény a zkouší se i u tzv. cluster headache. Botulotoxin typu A se aplikuje do svalů čela, spánků, šíje a krku, a to na přesně stanovená místa. Nejčastějšími vedlejšími účinky je bolest v místě vpichu, pokles víčka, svalová slabost a bolest v krku. V ČR není tato léčba hrazena zdravotní pojišťovnou. 

CGRP MONOKLONÁLNÍ PROTILÁTKY

Jde o první léčiva vyvinutá speciálně pro prevenci migrény. Terapie CGRP monoklonálními protilátkami, v České republice spíše známá jako tzv. biologická léčba, probíhá formou aplikace injekcí či infuzí, a to v pravidelně stanovených intervalech. Léčba je ze zdravotního pojištění hrazena osobám splňujícím stanovená indikační kritéria a je k dispozici pouze ve specializovaných centrech pro bolesti hlavy. Více o biologické léčbě v našem článku.

GEPANTY

Novinkou v terapii CGRP monoklonálními protilátkami jsou gepanty. Jedná se o tablety, které se užívají zpravidla denně.

Atogepant je hrazen ze zdravotního pojištění při splnění stejných indikačních kritérií jako v případě biologické léčby, tedy těm osobám, které se potýkají s více jak 4 migrenózními záchvaty měsíčně, a absolvovali neúspěšnou léčbu (z důvodu jejího selhání či intolerance) alespoň 2 konvenčními profylaktickými prostředky (uvedenými výše v článku). Jeden ze zmíněných dvou zástupců konvenčních medikamentů musí být ze skupiny antikonvulziv (valproát, topiramát), pokud k nim pacient není kontraindikován. Tablety se polykají vcelku. 

Vedlejší účinky stále nejsou dostatečně prozkoumány, nicméně mezi nejčastěji hlášené patří úbyvání na váze, snížená chuť k jídlu, nevolnost, zácpa a únava.  

Rimegepant je v současné chvíli hrazen ze zdravotního pojištění pouze pro akutní užívání, nicméně lze očekávat, že v budoucnu bude hrazen i pro předcházení záchvatů. Předepisuje se osobám, které mají nejméně 4 migrénové ataky za měsíc. Tableta se umísťuje na nebo pod jazyk a nechá se volně rozpustit (není třeba ji zapíjet). 

Stejně jako v případě atogepantu, ani v tomto případě nejsou vedlejší účinky stále dostatečně prozkoumány, nicméně nejčastěji hlášenými jsou nevolnost, vyrážka a dušnost. 

V individuálních případech lze zažádat o úhradu léčby rimegepantem na základě paragrafu 16 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

§ 16
Příslušná zdravotní pojišťovna hradí postupem podle § 19 odst. 1 písm. a) ve výjimečných případech zdravotní služby jinak ze zdravotního pojištění nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce.

Zdroje: The Migraine Trust, Heathline, Czech Headache Society, American Migraine Foundation, Státní ústav pro kontrolu léčiv, Medical Tribune, z. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.