Migréna není jen doménou žen

Ačkoli je migréna všeobecně spojována především s ženami, ataky této nemoci zažívají i muži. Oproti mužům mohou frekvenci a intenzitu záchvatů u žen ovlivnit hormonální výkyvy, kterých jsou muži ušetřeni. Nicméně i oni patří mezi pacienty trpící touto nemocí. 

Studie zaměřené na toto téma odhadují, že v Evropě trpí migrénou 12 % dospělých mužů ve věku 18-65 let a 9 % mužů všech věkových skupin; téměř jedno procento mužů má potom chronickou formu nemoci. Stejně jako ženy s tímto typem migrény i oni zažívají ataky více než 15 dní v měsíci a polovina z nich nadužívá léky proti bolesti.

Důsledky chronické migrény jsou stejné pro obě pohlaví. Záchvaty přinášejí silné bolesti a vedou ke komplikacím v osobním i pracovním životě. Muži se stejně jako ženy potýkají se ztíženým zapojením v práci, ztrácí některé společenské příležitosti a migréna ovlivňuje jejich partnerský a rodinný život. Pro obě pohlaví platí také teze, že nejsilnější záchvaty migrény nejčastěji přichází v produktivních letech, proto se odhaduje, že nemoc představuje ohromné finanční náklady pro společnost, zejména s ohledem na snížení pracovní produktivity a efektivity či promarněného pracovního času.

Ztížené studijní možnosti i omezení v práci

V celosvětovém průzkumu Globální zátěže nemocí z roku 2010 zveřejněným Světovou zdravotnickou organizací (WHO) byla migréna u mužů v Evropě uvedena jako 13. příčina zdravotního omezení, která je odpovědná za 2,2 % ztracených roků života v důsledku zdravotního omezení.

Mnoho pacientů s migrénou uvádí, že nemoc má negativní vliv na jejich schopnost studovat a později také na jejich finanční zajištění. V americké analýze shromažďující data o pracovním omezení uvedlo 38 % mužů, že v důsledku migrény ztratilo ročně šest nebo více pracovních dnů. V průměru potřebují muži trpící migrénou ročně čtyři dny klidu na lůžku. Stejně jako u žen i u mužů má nemoc dopad na rodinné, společenské a volnočasové aktivity; ve studii z roku 2003 uvedlo 83 % mužů malou až větší neschopnost podílet se kvůli migréně na domácích pracích, 43,2 % bylo přesvědčeno, že bez bolestí hlavy by byli lepšími rodiči a téměř 50 % cítilo, že migréna omezuje jejich možnost zapojit se do péče o děti.

"Role nemocného" není nic pro muže

Z mnoha výzkumů na téma lékařské péče zcela jasně vychází, že muži na rozdíl od žen častěji řeší bolest hlavy bez lékařské podpory, jednoduše se "vypořádávají s bolestí, když nastane". U mužů je bolest hlavy 5. nejčastější příčinou pro návštěvu pohotovosti a představuje pouhé 1 % návštěv v lékařských ordinacích. Zde se bohužel potvrzuje jeden ze zažitých stereotypů o silném a slabším pohlaví. Je ale v 21. století návštěva lékaře skutečně otázka slabosti? Důsledky těchto stereotypů ale mohou být pro muže a jejich zdraví nakonec velmi škodlivé. 

Neochota mužů konzultovat bolesti s lékaři totiž znamená, že mnoho z nich nemá indikovanou adekvátní léčbu bolesti hlavy. Muži by si měli uvědomit, že migréna a jiné bolesti hlavy jsou komplexní neurologické onemocnění, a že hledání pomoci je zodpovědné a prospěšné, protože diagnostika je poměrně snadná a existují vhodné účinné léky, které jim mohou pomoci a výrazně zlepšit kvalitu jejich života.

Na toto "mužské smýšlení" pak bohužel cílí výrobci volně prodejných léků proti bolestem hlavy. Reklamy jsou ve velké míře zaměřeny na muže a vždy zobrazují stejný scénář: aktivní muž je znenadání zasažen nevhodnou bolestí hlavy a zachráněn zázračnou pilulkou.

Je snad bolest zad jiná než bolest hlavy?

Za povšimnutí stojí také jeden zajímavý průzkum z roku 2011, v němž vyšlo najevo, že toto specifické chování "vypořádávám se s bolestí, když nastane", je spojeno konkrétně s migrénou a bolestmi hlavy. Podle šetření totiž vyšlo najevo, že muži s migrénou využívají zdravotní péči méně často než ženy, kdežto s bolestí zad navštěvují lékaře muži a ženy ve srovnatelné míře. 

Pohlaví a druh obtíží tedy hrají roli v tom, jak je bolest hlavy prožívána, léčena a zvládána. V průzkumu byly také mužům a ženám položeny hypotetické otázky, jestli by vyhledali lékařskou pomoc při bolesti v krku, vážné bolesti hlavy, vážné bolesti zad a při vážných poruchách spánku. Průzkum ukázal, že by lékařskou pomoc při bolestech hlavy vyhledalo pouhých 40 % mužů, zatímco 80 % mužů uvedlo, že by odbornou pomoc využili při bolestech zad nebo nespavosti. Výsledkem je pak bohužel fakt, že v porovnání s ženami se u mužů s migrénou prokázala značně menší pravděpodobnost užívání léků na předpis a mnohem častější užívání volně prodejných léků proti bolestem hlavy. 

Cluster headache se týká především mužů

V medicíně je cluster headache považována za nejvíce nesnesitelnou formu bolesti, a stejně tak zásadní je i zátěž s ní spojená. Podle výzkumů pacienti trpící tímto typem bolesti v porovnání s pacienty s migrénou zažívají mnohem více problémů v ekonomických i neekonomických oblastech jako je pracovní život, zdravotní omezení a psychické obtíže.

Tato neobvyklá forma primární bolesti hlavy, s níž se v průběhu života podle doložených dat v Evropě setká 0,06 - 0,3 % pacientů, je 3,5 až 7krát častější u mužů než u žen. Otázkou je, nakolik hraje negativní roli to, že ve srovnání s migrénou jsou tyto formy primární bolesti hlavy bohužel ještě nedostatečně diagnostikovány, neuspokojivě léčeny a podceňovány. Zvýšená pozornost, výzkum, konzultace, diagnostika a léčba by byly pro tento typ bolesti prospěšné.

O jiné formy bolesti hlavy se ženy a muži "spravedlivě dělí". Nejčastější formou bolestí hlavy, která postihuje 80 % populace v Evropě, je tenzní bolest hlavy. Vyskytuje se u mužů i žen v poměru 4:5. Podle výzkumů má 13 % lidí častou nebo chronickou formu této bolesti. Na rozdíl od migrény a jejích ochromujících záchvatů je tenzní bolest hlavy často vnímána jako "normální" typ bolesti hlavy. Rozsah výskytu má však ve skutečnosti značný ekonomický dopad z hlediska absence v práci a výdajů na lékařské služby a léky.

Zdroj: Migraine Again