Lidé se stydí za migrénu, společnost se jim posmívá
Nepopsatelná bolest hlavy, zvracení, závratě, přechodná ztráta zraku – tyto
a další příznaky zažívá několikrát do měsíce přes milion lidí s migrénou. Přestože je migréna jako
nemoc známá, pacienti se stále setkávají s odsuzováním, nepochopením, a to občas i ze strany
zdravotníků. "Je to jen bolest hlavy," slýchávají. Drtivá většina lidí s migrénou tak nemoc tají,
protože se bojí výsměchu. Vyplývá to z čerstvého průzkumu pacientské organizace Migréna-help,
kterého se zúčastnilo více než 500 respondentů.
"Zdraví lidé si neumí představit, čím člověk s migrénou prochází. Co považujeme za obzvlášť alarmující, je to, že pacienti i v době nejsilnějšího záchvatu migrény váhají, zda jít na pohotovost či za lékařem. Snaží se stav utlumit velkým množstvím běžně dostupných léků proti bolesti, a migréna se tak může naopak zhoršit. Bez ohledu na to, kolik dětí a dospělých migrénu v České republice má, pacienti stále řeší podceňování a někdy i urážky – pak si o sobě sami myslí, že jsou k ničemu," zdůrazňuje skutečnost vyplývající z průzkumu Stigma vs. migréna předsedkyně pacientské organizace Migréna-help Rýza Blažejovská. To, že ostatní nerozumí, co ataky migrény obnáší, a bolest zlehčují, pak zpětně vede k většímu stresu pacientů, depresi, skrývání nemoci (což přiznává 70 % dotázaných) a paradoxně k častějším záchvatům. Z toho, jak s nimi okolí zachází, se cítí špatně téměř 57 % dotazovaných. S nepochopením lékařů a zdravotního personálu se v životě setkalo 51 % respondentů. Někteří pacienti uvádějí, že je lékaři odkazují i bez pečlivé diagnózy rovnou na psychiatra, podle odpovědí z dotazníku se část nemocných bojí lékaře vůbec vyhledat. Někteří respondenti ale přiznávají, že je několikadenní záchvat i přes jejich obavy nakonec donutí záchranku zavolat.
"Od pacientů někdy slýchávám, že jim ošetřující lékař odmítl předepsat speciální léky na migrénu a odkázal je na analgetika. U nás v nemocnici ale všichni ví, jak závažné onemocnění migréna je," říká MUDr. Ľubica Joppeková z Neurologické kliniky FN Brno. Podle vlastních zkušeností nejčastěji přijíždějí do nemocnice ti, které postihl vůbec první záchvat migrény. Obvykle je vyděsí úporné zvracení, porucha vidění, brnění nebo porucha řeči – příznaky, které jsou podobné mozkové mrtvici. Podle neuroložky z Nemocnice Strakonice MUDr. Lucie Pokorné jsou pacienti, kteří přichází, většinou viditelně schváceni bolestí. "Poskytneme jim nitrožilně léky proti bolesti a případně další, které ovlivní doprovodné příznaky," popisuje lékařka.
Obě neuroložky doporučují, aby člověk, který svou bolest
hlavy zná, přišel na pohotovost ve chvíli, kdy záchvat trvá déle než obvykle, dosud účinné léky
nezabírají a ataku provází úporné zvracení. I ten, kdo se s migrénou léčí, by měl podle lékařek zbystřit,
když se objeví neznámý typ bolesti, nově aura či jiné neurologické potíže typu brnění, ospalost. "Přesná
hranice, kdy by člověk měl na urgent přijít, neexistuje – každý vnímá bolest jinak. Pacienti s migrénou
však mohou trpět i sekundární bolestí hlavy. Za tím se může skrývat mrtvice, krvácení, tumor a další.
Nemocní s migrénou a aurou jsou dvojnásobně náchylnější k mozkové mrtvici než zdraví lidé. Riziko
mrtvice navíc roste, pokud jde o ženy, které užívají dvousložkovou antikoncepci," doplňuje
MUDr. Joppeková.
Jak uvádí tisková mluvčí pražské záchranky Jana Poštová, v prvních třech měsících tohoto roku záchranka vezla k ošetření přibližně 50 lidí s migrénou. Na jižní Moravě to podle tiskové mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Michaely Bothové loni bylo 90 výjezdů kvůli záchvatům migrény. Dotazník Stigma vs. migréna upozorňuje na to, jak velký problém podceňování migrény je. "Pokud pacient nevyhledá odbornou pomoc a snaží se pomoci si sám, riskuje, že se z jeho epizodické migrény stane chronická – může pak zažívat i více než 15 migrenózních dní za měsíc. Nemluvě o riziku nadužívání analgetik, triptanů nebo jiné akutní medikace a přivození si závažných stavů, jako je například status migrenosus, tj. záchvat trvající více než 3 dny, či dokonce migrenózní mrtvice," uzavírá Rýza Blažejovská.
Z více než 500 respondentů bylo 92 % žen, 33 % má záchvaty 1–4× za měsíc, na 28 % migréna útočí až
7× do měsíce a chronickou bolest (více než 15 dní v měsíci) mělo 8,5 % dotázaných. Z dotazníku
vyplývá, že až třetina respondentů někdy odkládala nebo se vyhýbala vyhledání lékařské pomoci,
protože se za svoji migrénu styděli. Pouze pro třetinu respondentů (33,5 %) nebylo obtížné adekvátní
léčbu získat. K příležitosti průzkumu vydává organizace nový e-book Den plný změn, který téma
příběhově zpracovává. Ten je ke stažení zde.