Bolesti hlavy z nadužívání léků

Většina osob s migrénou by se bez užívání pravidelné nebo akutní medikace neobešla. I když si to spousta z nás neuvědomuje, často užívané léky nám mohou paradoxně škodit. Slyšeli jste už někdy o bolesti hlavy z nadužívání léků? Že ne? Čtěte dál a dozvíte se více. 

Bolest hlavy z nadužívání léků (medication overuse headache, zkráceně MOH) je sekundární* poruchou způsobenou nadměrným užíváním akutních léků. Jde o bolest hlavy vyskytující se 15 nebo více dní v měsíci u pacienta s primární bolestí hlavy*, který nadměrně užíval jeden nebo více akutních léků pro léčbu bolesti hlavy po dobu tří nebo více měsíců, a bolesti hlavy nelze vysvětlit jinou diagnózou. Nadužívání léků proti bolesti může také snížit účinnost preventivních léků na migrénu.

(*sekundární porucha = získaná porucha - opak vrozené, primární bolest hlavy = bolest jako projev onemocnění)

Indikátorem diagnózy je pravidelné užívání léků na akutní bolest více než 2-3 dny v týdnu u osoby s každodenní bolestí hlavy. Stanovení diagnózy navíc podporuje, pokud se intenzita bolesti v reakci na zvýšení užívání léků zvyšuje.

Každá skupina léků má svou specifickou hranici, do kdy pomáhá a když už může škodit a způsobovat bolest hlavy z jejího nadužívání.

SYMPTOMY

Lokalizace, charakter a závažnost bolesti hlavy z nadužívání léků se může individuálně lišit, ale většinou se vyskytuje denně nebo téměř denně a je obvykle přítomna po probuzení. Lidé s migrénou obvykle prožívají epizodické záchvaty skládající se z několika příznaků (např. bolest hlavy, nevolnost, zvracení, citlivost na světlo a zvuk atd.), ale mezi jednotlivými záchvaty jsou bez příznaků. U bolesti hlavy z nadužívání léků je přítomna tupá konstantní bolest hlavy po většinu dní, nebo v částech každého dne. Nakonec se z toho vyvine nepřetržitá bolest hlavy se záchvaty migrény na vrcholu této nekonečné bolesti.

Mezi doprovázející příznaky patří: nevolnost, úzkost, podrážděnost, astenie (celková tělesná slabost), neklid, potíže se soustředěním, problémy s pamětí, úzkost nebo deprese.

LÉČBA

Zásadním krokem je vysazení nadužívané medikace. Lékař individuálně rozhodne, zda bude medikace vysazena náhle, nebo postupně. Je důležité, aby daná osoba věděla, že může po vysazení nadužívaných léků prodělat období abstinenčních příznaků, kdy se bolesti hlavy zhorší a může trvat i několik měsíců, než trvalá bolest odezní. 

Mezi abstinenční příznaky způsobené vysazením léku může dále patřit nevolnost, zvracení, nespavost, neklid, průjem nebo zácpa. Nejobtížněji zvládnutelné mohou být abstinenční příznaky od ergotaminu, triptanů a léků na bázi kodeinu nebo morfinu. Vysazení paracetamolu a nesteroidních protizánětlivých léků, jako je aspirin, ibuprofen nebo naproxen, bývá zvládnutelné lépe. Během abstinenční fáze je třeba dbát na pravidelný odpočinek a spánek.

Za určitých okolností musí být osoba hospitalizována, aby bylo možné omezit podávání léků v kontrolovaném prostředí. Zároveň je občas nutné aplikovat nitrožilně podávané léky s prodlouženým účinkem k přerušení cyklu bolesti hlavy a také řešit případné přidružené zdravotní problémy.

U osob s velmi častými záchvaty migrény se doporučuje zahájit preventivní léčbu, a to buď už během vysazování nadužívaných léků nebo bezprostředně po. Preventivní léčba může snížit počet záchvatů migrény, a tedy i množství užitých akutních léků. Účinná prevence obvykle poskytne lepší celkovou kontrolu migrény než samotné léky proti bolesti.

Pro zlepšení stavu jsou kromě vysazení léků doporučovány také například: cílená fyzikální terapie, biofeedback, podpůrné skupiny, psychologické poradenství, zdravý životní styl, znalost možných spouštěčů záchvatů a mnoho dalších.  

V případě, že užíváte léky na bolest často, zvažte, zda byste o této skutečnosti neměli informovat vašeho lékaře. Včasným zásahem je možné zahájit odpovídající léčbu a vyhnout se nástupu bolesti hlavy z nadměrného užívání léků. 

Zdroje: American Migraine Foundation, Migraine Trust