Jsem velmi vděčná, že dnes mohu o migréně mluvit v minulém čase 

...a to s velkou pokorou a respektem k nemoci, která byla součástí mého života více než 25 let.

Měsíčně jsem měla přibližně 10 dnů s migrénou – od slabších až po těžké záchvaty, které mě úplně vyřadily z provozu. Znamenalo to pro mě ochromení běžného života na několik hodin, někdy i dní. V nejhorších případech trval záchvat až šest dní v kuse. Bylo to fyzicky i psychicky vyčerpávající. Nejhorší situace nastávala, když jsem si vzala týden dovolené a z toho strávila šest dní s migrénou. Před odjezdem jsem proto nejprve kontrolovala zásoby léků (běžná spotřeba krát dvě – pro jistotu) a teprve poté počet plavek.

Těžký záchvat migrény u mě často začínal večer, kdy jsem měla neodolatelnou chuť na čokoládu a sladkosti. Následně jsem se v noci, obvykle mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní, probouzela se záchvatem. Bolest hlavy byla pulzující, středně silná až silná, a objevovala se pouze na jedné straně. K tomu se přidávaly nevolnost, přecitlivělost na světlo, zápachy a hluk, slzení očí a nekontrolovatelné zívání. Někdy mi vadil i řetízek na krku, dotek vlasů byl nesnesitelný. Ideální řešení v této fázi bylo užít triptany a vše zaspat. Někdy mi naopak pomáhalo teplo – spala jsem proto v kulichu nebo čelence. Měsíčně jsem spotřebovala 12–14 tablet triptanů.

Nejhorší situace nastávaly, když jsem jako máma dvou malých dětí potřebovala během záchvatu lehnout. V těchto chvílích jsem zapínala poslední zbytky energie, přepnula na autopilota a řešila jen ty nejnutnější věci. Jak říkával Emil Zátopek: "Když nemůžeš, tak přidej." Pro tyto případy jsem měla v mrazáku vždy navařené jídlo a dětem  jsem vyndala schovanou, "novou" krabici hraček, které je nadchly, a já získala pár minut klidu. Migréna byla vyčerpávající a deprimující – komplikovala mi a ztrpčovala život. Často jsem zažívala pocity zoufalství.

Lékaři radí, že je důležité najít spouštěče, ale v mém případě to bylo složité. Některé typické potravinové spouštěče se u mě nepotvrdily a já hledala dál a dál...

Když záchvat odezněl, cítila jsem obrovskou úlevu, jako by se mi chtělo létat. Najednou bylo vše snadné a žádný problém se nezdál nepřekonatelný.

Za těch 25 let života s migrénou jsem vyzkoušela mnoho druhů léčby: analgetika, triptany, antidepresiva, antiepileptika, masáže, fyzioterapii a dokonce i kyslíkovou bombu, kterou jsem měla doma u postele. Migréna mi vzala především čas - mnoho času a mnoho zrušených plánů. Dokonce jsem kvůli migréně přestala řídit auto, protože jsem se bála rizika, že mě během jízdy přepadne záchvat. 

Aktuálně (11/2024) mám za sebou neuvěřitelných 50 měsíců bez záchvatu. Je to díky biologické léčbě, kterou mi předepsala lékařka v centru pro léčbu bolesti hlavy. Už první injekce zabrala skvěle. Tomuto zázraku jsem zpočátku nemohla uvěřit a stále jsem očekávala, že ataka znovu přijde, ale má hlava reagovala okamžitě, a já po strašně dlouhé době zažívám život bez bolesti.

Největší změnou, kterou mi léčba přinesla, je svoboda – můžu si plánovat volný čas bez obav ze záchvatu. Tento volný čas jsem si zpočátku nechala pro sebe a intenzivně jsem se vrátila ke svým koníčkům. Dnes mě hlava bolí jen výjimečně, a rozhodně to není těžký záchvat migrény.

Všem přeji pevné zdraví! A pokud nevíte, kudy kam, jste tady správně. Organizace Migréna-help vám ráda poradí.

Hanka