Žádáte o invalidní důchod, ale narazili jste v procesu posuzování nároku na problémy? Co když s vámi lékař nespolupracuje? Na co máte právo a jaké jsou kompetence a povinnosti lékaře v procesu posuzování nároku na invalidní důchod? Setkali jste se při podání žádosti s laxností či hrubostí úředníků? Proč byste se neměli nechat odradit? A co můžete dělat, pokud vám není invalidní důchod přiznán, přestože vám vaše nemoc skutečně znemožňuje pracovat? 

Odpovědi na tyto a další otázky týkající se procesu posuzování nároku na invalidní důchod u osob s migrénou přinášíme ve spolupráci s odborným periodikem Medical Tribune a Českou správou sociálního zabezpečení.

Odpovědi byly vypracovány ve spolupráci s odborným periodikem Medical Tribune a Institutem posuzování zdravotního stavu České správy sociálního zabezpečení (IPZS). Odborný výklad k jednotlivým situacím poskytla za sekci metodiky lékařské posudkové služby IPZS její ředitelka MUDr. Jana Venclová. Ta využila tuto spolupráci a v rámci metodických vzdělávacích akcí pro posudkové lékaře věnovala jeden webinář právě posuzování pacientů s migrénou, umožnila organizaci Migréna-help vystoupit na konferenci IPZS před více jak 80 posudkovými lékaři a její odborné garantce realizovat vzdělávací seminář o migréně pro posudkové lékaře.

1. Sdělil vám neurolog, že nemáte na invalidní důchod nárok?

2. Neurolog nechce nebo z jakýchkoli důvodů není schopen připravit řádné podklady pro posudkové řízení. Jak lékaře k přípravě podkladů přimět, pokud je odmítá vydat?

3. Kdo je kompetentní nárok na ID posuzovat a jaké jsou kompetence lékařů specialistů?

4. Jaké podklady potřebují posudkoví lékaři k rozhodnutí o ID? Jaká je role neurologa a role praktického lékaře

5. Co mohou pacienti dělat, když jim není důchod přiznán? Jak mají postupovat, jaké jsou opravné prostředky?

6. Jak vlastně posudkoví lékaři pracují a čím se při posuzování řídí? Co je z pohledu posudkových lékařů stěžejní pro uznání invalidity?
   

7. Co je z pohledu posudkového lékaře důležité pro pacienta s migrénou, který se cítí být invalidním?

8. Může žádat o invalidní důchod člověk, který s migrénou k neurologovi nechodí, případně chodil k různým nebo se ještě nedostal do centra pro léčbu bolestí hlavy?

9. Je možné přiznat invalidní důchod v průběhu dočasné pracovní neschopnosti?

10. Co dělat, když lékař diagnózu migrény – a to zejména vážné migrény léčené u neurologa – vůbec nenapíše do diagnóz při žádosti o invalidní důchod?

1.

• Sdělil vám neurolog, že nemáte na invalidní důchod nárok?

Neurolog má právo i povinnost posuzovat dočasnou pracovní neschopnost, ale nikoli invaliditu. I když může neurolog znát text vyhlášky a přílohy k posuzování invalidity, nemůže nic vědět o pacientově nároku na invalidní důchod. Ani posudkový lékař neví, jestli klient dosáhne na důchod, ale "jen" posuzuje invaliditu. 

Pokud se pacient cítí býti invalidním, má právo si podat žádost o invalidní důchod i bez konzultace se svým neurologem, nebo dokonce i tehdy, pokud ho neurolog od podání žádosti zrazuje. 

2.

• Neurolog nechce nebo z jakýchkoli důvodů není schopen připravit řádné podklady pro posudkové řízení. Jak lékaře k přípravě podkladů přimět, pokud je odmítá vydat?

Neurolog je pro pacienta ošetřujícím lékařem, takže podklady pro řízení o invaliditě (nebo jiné) na žádost úřadu vydat musí, je to jeho povinnost. Pokud pacient trpí jenom neurologickým onemocněním, je vyloženě vhodné, aby "papíry pro sociálku" vyplnil neurolog. Pokud má pacient chronických poruch zdraví více, tak obvykle stačí, aby mu neurolog předal aktuální podrobnou neurologickou zprávu, ve které je objektivní neurologický nález. Do takové zprávy ale zcela jistě nepatří žádné "doporučení" o důchodu, zpráva má být jen v mezích odbornosti lékaře.

U chronických chorob se předpokládá, že je pacient systematicky sledován svým lékařem (tj. dispenzarizace). Dispenzarizace má svá pravidla stanovená zdravotnickými zákony, a mimo jiné to znamená kontrolu u daného lékaře nejméně jedenkrát ročně. Součástí kontroly je vydání zprávy, za což lékaři zdravotní pojišťovna platí. Je třeba zdůraznit, že výkon odborného lékaře končí až vydáním takové objektivní a komplexní zprávy. Tu musí lékař vydat vždy, nejen na žádost pacienta. V případě, že je pacient nemocný "pouze" neurologicky, je vhodné, aby při sepsání žádosti o invalidní důchod jako svého ošetřujícího lékaře uvedl právě neurologa, nikoli praktického lékaře. Lékařská posudková služba si totiž poté může vyžádat vyplnění formuláře přímo od neurologa.

3.

• Kdo je kompetentní nárok na ID posuzovat a jaké jsou kompetence lékařů specialistů?
  

Nárok na invalidní důchod ne/přiznává Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podkladem pro rozhodnutí o invalidním důchodu je posudek posudkového lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS) a ČSSZ k tomu zjišťuje, zda má klient potřebnou dobu důchodového pojištění. Zjišťuje se tedy, zda je klient invalidní a zda má tzv. odpracováno. Podmínky musí mít klient splněny obě, tj. musí být uznán invalidním (invalidita je jedna a má tři stupně) a mít dostatečnou dobu odvedeného důchodového pojištění. Posudek o invaliditě může vypracovat jen a pouze lékař IPZS – posudkový lékař z oddělení lékařské posudkové služby (LPS). Lékař ze zdravotnictví nemá kompetence k posuzování invalidity, protože to není v mezích jeho odbornosti. Ošetřující lékař na žádost oddělení LPS vypracuje zprávu o tom, jaké poruchy zdraví u svého pacienta zjistil poté, co ho vyšetřil, jakou mu nasadil léčbu a s jakým výsledkem. 

4.

• Jaké podklady potřebují posudkoví lékaři k rozhodnutí o ID? Jaká je role neurologa a role praktického lékaře?

Posudkoví lékaři nevydávají rozhodnutí, ale vypracují posudek. Posudek je zarámován zákonnými předpisy. Protože není rozhodující sama diagnóza, ale dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s dopadem na pracovní schopnost, může být jedna konkrétní diagnóza u různých pacientů vyhodnocena s různým posudkovým závěrem. Klient sám musí vyplnit profesní dotazník, ve kterém sdělí své vzdělání, znalosti, zkušenosti. Dále musí vyplnit osobní dotazník neboli vyjádření žadatele k pracovní schopnosti v souvislosti se zdravotním stavem. Toto vyjádření je pod odstavcem označeným písmenem "F"profesního dotazníku. Vyplněním má klient možnost vyjádřit se ke svému subjektivnímu pocitu stran jeho zaměstnatelnosti, dojmu o svých omezeních pro práci. Klient dále může poslat na oddělení LPS zprávy a nálezy, které má doma – k tomu je vyzván. Nejedná se o výzvu, aby se někam objednal k vyšetření, ale aby případně dodal to, co už má.

Od ošetřujícího lékaře (jeho jméno a adresu ordinace klient uvádí do žádosti) si oddělení LPS IPZS vyžádá vyšetření klienta a sepsání, co tímto vyšetřením lékař zjistil, do speciálního formuláře. Všechny formuláře jsou vyvěšeny na ePortálu ČSSZ a žádost o invalidní důchod lze podat také přes ePortál elektronicky. Ošetřující lékař nemusí být vždy jen lékař praktický, může to být neurolog, pokud je neurologické chronické onemocnění tou hlavní nebo jedinou poruchou zdraví, která klientovi podle jeho mínění způsobuje omezenou pracovní schopnost.

5.

• Co mohou pacienti dělat, když jim není důchod přiznán? Jak mají postupovat, jaké jsou opravné prostředky?

• Jak vlastně posudkoví lékaři pracují a čím se při posuzování řídí? Co je z pohledu posudkových lékařů stěžejní pro uznání invalidity?

Lékař oddělení LPS posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost nikoli "na diagnózu", nic takového jako obecný "nárok kvůli diagnóze" neexistuje. Invalidita je stav, kdy je pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav průkazně snížena pracovní schopnost klienta. Pokles pracovní schopnosti hodnotí posudkový lékař IPZS podle přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Příloha je členěna na kapitoly podle systémů (např. pohybový, nervový, plicní apod.). Každá kapitola má několik položek, migréna má "svou" položku 11 v kapitole VI. Při posuzování dopadu migrény na pracovní schopnost hodnotí posudkový lékař frekvenci a délku záchvatů, ale také intenzitu bolestí a výskyt průvodních jevů, což předpokládá mimo jiné i předložení podrobně vedeného deníku migrenika. Při volbě této položky je možné uznat maximálně první stupeň invalidity. To ale automaticky neznamená, že posudkový lékař nemůže uznat stupeň vyšší. Pokles pracovní schopnosti se hodnotí nejen jako odpovídající dané položce, ale lze ho hodnotit také jako stav srovnatelný, pokud je zjištěná tíže poruchy zdraví vyšší.

Příklad: Klient trpí velmi častými záchvaty, které jsou prokazatelně rezistentní na léčbu (neměl úlevu ani při ústavní infuzní léčbě). Ze svého stavu trpí duševními poruchami. Na základě zpráv od neurologa a psychiatra je jeho pokles pracovní schopnosti hodnocen srovnatelně podle položky pro depresivní poruchu nebo organický psychosyndrom v kapitole V. určené pro duševní poruchy a je uznán invalidním II. nebo III. stupně. 

• Co je z pohledu posudkového lékaře důležité pro pacienta s migrénou, který se cítí být invalidním? 

Mít co nejpodrobněji zdokumentovaný průběh nemoci za rok, ev. od minulého posouzení. Rok proto, že definice dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu obsahuje mimo jiné, že se jedná o stav rok trvající. Standardně předložit kopii deníku migrenika, který předkládá i svému neurologovi. Součástí by měla být informace o spotřebě antimigrenik a jiných analgetik, ať předepisovaných, nebo volně prodejných. Ve zprávě od neurologa má být popis objektivního stavu vycházející z vyšetření neurologem, subjektivní stesky nejsou rozhodující. Předpokládá se popis stavu v záchvatu. Jsou-li záchvaty dlouhotrvající a těžké, předpokládá se doložení zpráv z pohotovosti či z hospitalizací, lázní. U migrény, která by měla mít invalidizující dopad, by mělo být i vyšetření doplňkové, např. EEG, speciální oční, klinickým psychologem, gastrointestinální či stomatologické (pokud je při záchvatech opakované zvracení). Pokud migréna pacienta omezuje v práci, ale obvykle se nejedná o stav vyžadující rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (vystavení neschopenky), je třeba v osobním dotazníku popsat, jak to klient řeší – zda si bere dovolenou, neplacené volno, propustku k lékaři atd.

8.

• Může žádat o invalidní důchod člověk, který s migrénou k neurologovi nechodí, případně chodil k různým nebo se ještě nedostal do centra pro léčbu bolestí hlavy? 

Pokud se pacient cítí býti invalidním, má právo podat žádost o invalidní důchod kdykoli. To, že pacient není léčen v centru pro léčbu bolestí hlavy, není překážkou pro uznání invalidity. Pokud však pacient nemusí být léčen neurologem, je pravděpodobné, že lékař LPS stav vyhodnotí jako lehký, nevyžadující léčbu odborným lékařem, a tím nikoli invalidizující. Pokud pacient chodil postupně k několika různým neurologům, měl by mít z každého vyšetření zprávu. Tyto zprávy odborných lékařů buď přikládá jeho ošetřující lékař k vyplněnému dotazníku, nebo je klient sám zašle na adresu IPZS. O možnosti poskytnout zprávy a nálezy, které má případně doma, je klient informován referentem důchodového nebo posudkového oddělení.

Příklad: Pacient skončil v práci a je uchazečem o zaměstnání. Rozvine se u něj migréna, je zahájena léčba. Má od ošetřujícího lékaře potvrzení o tom, že není pro migrénu schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, a na ÚP ČR mu poradí, aby si tedy podal žádost o invalidní důchod. Protože byla jeho léčba teprve zahájena a její efekt nelze hodnotit, není uznán invalidním, protože mu ani není uznán dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. 

10.

• Co dělat, když lékař diagnózu migrény – a to zejména vážné migrény léčené u neurologa – vůbec nenapíše do diagnóz při žádosti o invalidní důchod?